O fotbalu pro nevidomé

Fotbal je nejpopulárnějším sportem na světě, hrají jej všichni bez rozdílu věku, pohlaví, rasy či náboženství. Není proto divu, že se mu věnují i zrakově postižení lidé. Prostřednictvím informací na těchto webových stránkách si klademe za cíl vás seznámit se sportem zvaným futsal pro nevidomé.

Futsal pro nevidomé se jako paralympijský sport řídí pravidly stanovenými Mezinárodní asociací nevidomých sportovců (dále jen IBSA), které vycházejí z tradičního pojetí standardního futsalu.

Míč a aktivní účastníci hry

Hrají jej družstva o čtyřech hráčích v poli a brankář, jejichž cílem je vsítit více branek než soupeř. Míč obsahuje na rozdíl od běžného vnitřní zvukový systém, díky němuž je při pohybu slyšet.

Zrak může používat pouze brankář, jeho spoluhráči jsou nevidomí. Pro zajištění rovných podmínek jsou hráči v poli povinni nosit neprůhledné klapky. I role vidícího brankáře a pole jeho působnosti je jiné, nebo» je ve hře zcela omezen v pohybu mimo území brankoviště (2 krát 5 metrů v okolí své branky). Jeho úkolem je nejen zamezit, aby soupeř vstřelil gól, ale též verbálně navigovat spoluhráče, oznamovat jim stručně, rychle a přesně informace důležité pro jejich celkovou orientaci v dění hry.

Pasivní účastníci hry

Pomáhají mu v tom další dva pasivní účastníci hry, trenér a navigátor za brankou. Všichni tři mají určené pole působnosti, ve kterém mohou navigovat své svěřence.

Brankář komunikuje se spoluhráči pohybujícími se v obranné třetině svého týmu,
trenérovi je umožněno navigovat své hráče v prostřední třetině hřiště, většinou se pohybuje poblíž půlící čáry vně samotného hřiště.
Navigátor za brankou je oprávněn působit za brankou soupeře a snaží se verbálně pomoci spoluhráčům pohybujícím se v útočné třetině.

Voy

Nejdůležitějším pravidlem v komunikaci je povinnost hráče vyslovit zřetelně a včas slovo "Voy", kdykoliv se pohybuje směrem k míči. Voy je ve světě futsalu pro nevidomé všeobecně známé slovo převzaté ze španělského jazyka a znamená "Já jdu".

Gabriel Mayr ve své diplomové práci uvádí, že zmíněné pravidlo umožňuje aktuálnímu držiteli míče jistotu, že kdykoliv se k němu protihráč blíží, ví o tom dopředu. Jestliže hráč atakující míč neřekne "Voy", rozhodčí by měl jeho tým potrestat odpískáním faulu.

Mantinely

Užitečným usnadněním v orientaci nevidomých hráčů je přítomnost mantinelů podél postranních čar, díky nimž si hráči snadněji uvědomí svou aktuální pozici na hřišti. Výhodou je i zajištění větší plynulosti hry, jelikož odraz míče od mantinelu není klasifikován jako aut.

Historie futsalu pro nevidomé

Brazílie a Španělsko jsou hlavními průkopníky futsalu pro nevidomé, sportu, který začal být organizovaně provozován přibližně v polovině 20. století. První turnaj futsalu pro nevidomé se však uskutečnil až o 50 let později v r. 1974 v Brazílii a zúčastnily se jej týmy ze tří jihoamerických států.

Zavedení jednotných pravidel

Brazilská asociace sportů pro nevidomé následně podnítila diskuzi o možnostech přizpůsobení podmínek pro hraní fotbalu tak, aby jej mohli provozovat i nevidomí či zrakově postižení sportovci. Výsledkem byla v roce 1994 schválená oficiální pravidla futsalu pro nevidomé. IBSA (International Blind Sports Association) poté zřídila podvýbor pro futsal, který se o tento sport začal starat na mezinárodní úrovni.

První Mistrovství světa

Roku 1998 se uskutečnilo první Mistrovství světa. Vítězem turnaje konaného v brazilském městě Venue se stal domácí tým Brazílie. O dva roky později se mistrovství konalo ve Š panělsku a Brazilci svoji nadvládu potvrdili. Třetí mistrovství světa v brazilském Rio de Janeiro vyhrála v r. 2002 k překvapení všech Argentina následovaná týmem Španělska, obhájce titulu a pořádající země se musela spokojit se 3. místem.

Futsal pro nevidomé jako paralympijský sport

Posledním významným krokem v celosvětovém vývoji futsalu pro nevidomé bylo jeho zařazení do programu Paralympijských her v roce 2004. Turnaj v Aténách vyhrála Brazílie, když o svém vítězství rozhodla až v penaltovém rozstřelu finálového zápasu s Argentinou. Dva roky poté se konalo další, již čtvrté mistrovství světa, jehož pořadatelem bylo argentinské Buenos Aires. Domácí oplatili Brazilcům porážku na paralympijském turnaji a obhájili světové prvenství. Hegemonii obou jihoamerických týmů narušují Španělé, v poslední době i Čína či Francie, viz následující informace.

Pořadí týmů na paralympijských turnajích a mistrovstvích světa

Paralympijské hry

2004, Atény (Řecko): 1. Brazílie, 2. Argentina, 3. Španělsko
2008, Peking (Čína): 1. Brazílie, 2. Čína, 3. Argentina
2012, Londýn (Velká Británie): 1. Brazílie, 2. Francie, 3. Španělsko
2016, Rio de Janeiro (Brazílie): 1. Brazílie, 2. Irán, 3. Argentina
2020, Tokyo (Japonsko): 1. Brazílie, 2. Argentina, 3. Maroko

Mistrovství světa

1998, Paulinia (Brazílie): 1. Brazílie
2000, Jerez de la Frontera (Španělsko): 1. Brazílie
2002, Rio de Janeiro (Brazílie): 1. Argentina, 2. Španělsko, 3. Brazílie
2006, Buenos Aires (Argentina): 1. Argentina, 2. Brazílie, 3. Paraguay
2010, Hereford (Velká Británie): 1. Brazílie, 2. Španělsko, 3. Čína
2014, Tokyo (Japonsko): 1. Brazílie, 2. Argentina, 3. Španělsko
2018, Madrid (Španělsko): 1. Brazílie, 2. Argentina, 3. Čína

Statistiky paralympijských turnajů a veškerých světových i kontinentálních šampionátů konaných od r. 2002 si můžete prohlédnout na stránkách IBSA, v sekci Sports – Football – Results.

Zdroj obrázků: Webové stránky IBSA